OBORY STAVEBNÍ UČEBNÍ

Instalatér

Kdo to je a co dělá?

Úkolem instalatéra je zhotovování, montáž, zkoušení, opravy a rekonstrukce vodovodních, plynovodních a kanalizačních potrubí a s nimi spojených zařízení (baterií, ventilů, van, dřezů, záchodů, plynových spotřebičů, výměníkových stanic atd.).

Co je náplní jeho práce?

Pracovními činnostmi jsou - řezání, ohýbání a svařování trubek na potřebné rozměry - řezání závitů na koncích trubek - montáže, demontáže a opravy potrubních rozvodů vodovodů, plynovodů, odpadů - osazování a připojování na vnitřní rozvody (umyvadla, vany, dřezy, záchodové mísy apod.) - montáž a seřizování plynospotřebičů vč. přípojek - opravy a údržba instalovaných zařízení - provádění zkoušek těsnosti a tlaku.

V jakém pracuje prostředí?

Povolání je vykonáváno v prostorách budov a staveb, v domácnostech i továrnách, dílnách i laboratořích. Při práci je třeba počítat s nepříznivými vlivy prostředí jako nečistoty, mastnota.

S čím pracuje?

Nejpoužívanějšími pracovními prostředky jsou ruční instalatérské nářadí a pomůcky (svěráky, klíče, závitnice, pilky), zednické sekáče, měřidla pro tlakové zkoušky a šikovné ruce. Zpracovávaným materiálem je kov a v poslední době stále více plasty a měď.

Jaký by měl být a co by měl znát?

Vyučení, technické myšlení, zručnost, prostorová představivost, spolehlivost a přesnost. Nevhodné pro občany s těžšími vadami dolních končetin a páteře, nemocemi kožními, nemocemi dýchacího ústrojí, epilepsií a jinými záchvatovými stavy, těžšími vadami zrakové ostrosti.

(zdroj: www.occupationsguide.cz). 

Zajímavosti oboru:

Instalatér je původně francouské slovo, označující řemeslníky provádějící pokládku potrubí. Jedná se o samostatnou stavební profesi poměrně novou. Instalatéři zajišťovali napojení na rozvod vody a kanalizace jednotlivých objektů.

Původně se rozvody prováděli v kamenných žlabech, ( aqadukty ) později ve dřevěných trubkách, vzniklých propalováním otvorů v kmeni stromu ( vodovody v Plzni).

V Číně se pro instalace využíval dutý bambus, a to dokonce i pro rozvod svítiplynu do Zakázeného města, kde se s ním svítilo. Napojení objektů na vodu nebylo v počátku vůbec běžné, prosazovalo se postupně.

Na tento obor se následně „nabalil“ další obor a to topenářství a rozvod plynu. V současnosti se obor dále rozšiřuje o regulaci tepla pomocí počítačem řízených aktivních prvků.

Žáci oboru instalatér budou na škole proškoleni v těchto kurzech a mohou získat svářečský průkaz:

  • ZK 311 1.1 – svařování plamenem a řezání kyslíkem
  • ZK 15 P 2 – svařování plastů polyfůzní
  • ZK 11 P 2, 3 – svařování plastů na tupo
  • ZP 912 31 – pájení mědi kapilárně na měkko
  • ZP 942 8 31 – pájení mědi na měkko a na tvrdo pro domovní instalace
  • Kurz lisovaných spojů

Jak to vnímají žáci:

„Spravuje trubky, uplatní se v koupelně nebo v kanále.“

„Někdo, kdo dělá vany, sprchy, umyvadla.“

„Je to ten, co opravuje trubky a záchody apod.“

„Instalatér provádí domácí práce – opravuje topení, vodu, plyn atd.“

„Opravuje záchody, odpady, umyvadla, trubky… Je to špinavá práce, ale někdo to musí dělat.“

„Tento obor vykonává člověk, který může opravovat potrubí.“

„Instalatér je montér kanalizačního zařízení. Uplatní se všude, kde jsou trubky.“

„Instalatér v bytě montuje topení a většinu prací s vodou. Uplatní se skoro všude.“