OBORY ELEKTROTECHNICKÉ UČEBNÍ

Elektrikář

Kdo to je a co dělá?

Úkolem elektrikáře je zajišťovat správnou funkci elektrotechnických zařízení a systémů.

Co je náplní jeho práce?

Zjišťování a odstraňování závad u běžných elektrotechnických zařízení - preventivní, běžné a středních opravy, kontroly, výměny a revize elektrických strojů, přístrojů a zařízení s nízkým a vysokým napětím energetických systémů, elektrických zařízení strojů, výrobních a jiných linek, energetických zařízení - provádění generálních oprav některých zařízení např. v teplárnách, elektrárnách - provádění oprav s podstatnými zásahy do elektrických systémů spojených zpravidla s rekonstrukcí příslušných strojů a zařízení - uvádění do provozu elektrických zařízení včetně vybavení příslušných protokolů - obsluha některých energetických zařízení.

V jakém pracuje prostředí?

Povolání je vykonáváno v celé šíři instalovaného a používaného vedení elektrického proudu od strojů a přístrojů po kabelová vedení, v továrnách či energetických zařízeních, v budovách i venku. Je třeba počítat s výskytem nepříznivých projevů pracovního prostředí jako hlučnost, prašnost, práce ve výškách a měnící se klimatické podmínky.

S čím pracuje?

Nejpoužívanějšími pracovními prostředky je ruční nářadí pro řemeslnou práci jako šroubováky, klíče, kleště apod., zkoušečky, voltmetry, osciloskopy, pájky, šikovné ruce.

Jaký by měl být a co by měl znát?

Předpokladem pro úspěšný výkon povolání je vyučení, technické myšlení, zručnost, rychlost reakce, ukázněnost. Nevhodné pro občany s postižením centrální nervové soustavy, s poruchami pohybového ústrojí [dolních a horních končetin a páteře], s onemocněním s častý¬mi záchvaty s poruchami vědomí [epilepsie], astma, onemocněním srdce, těžkými vadami sluchu a zraku, opakujícími se psychickými poruchami.

(zdroj: www.occupationsguide.cz). 

Zajímavosti oboru:

Elektřina existuje od počátku světa. Její první projevy byly známy již před více než čtyřmi miliardami let a měly přírodní charakter. První experimenty s elektřinou popsal řecký filozof a matematik Thalet Mílétský cca 500 let př. n. l, třením jantaru (pryskyřice) přibližoval lehké předměty. Slovo elektřina proto pochází z řeckého elektron - jantar.

Po dlouhém období nastala koncem 16. století a v 17. století výrazná změna v teoretickém i experimentálním zkoumání elektromagnetických jevů. V letech 1820 - 1830 byly popsány jevy magnetického pole a elektromagnetismus H. CH. Oertedem a A. M. Amperem. V pokusech pokračoval Michael Faraday a vytýčil si svůj cíl. Chtěl přeměnit magnetismus na elektřinu. V roce 1831 zveřejnil svůj slavný vynález elektromagnetické indukce.

Ve druhé polovině 19.století byl již dostatek poznatků a zkušeností s elektromagnetickými jevy, aby se mohlo přistoupit k jejímu využívání pro pohon různých výrobních a později dopravních strojů a osvětlení. Odtud pak již byl jen krok, k bouřlivému rozvoji tohoto odvětví lidské činnosti, přinášejícímu lidstvu užitek a pokrok.

Mezi průkopníky elektrotechniky v Čechách patří hlavně firmy Františka Křižíka 1881 a Emila Kolbena 1896 (ČKD Praha), BEZ Bratislava 1906, ETD - Škoda Plzeň 1923.

Báseň (Vodňanský-Skoumal)
Podívej se, podívej,
náš strejda je vodivej.
Způsobil nám zkrat,
už jde z něho smrad.

Jak to vnímají žáci:

„Stará se o všechnu elektřinu ve státě.“

„Umí udělat světlo i tmu, rozumí elektřině, ví jak na ní.“

„Tahá dráty po domech, zapojuje zásuvky, pomáhá vybavovat domy potřebnými technologiemi“

„Elektrikář – kdo je ví?“

„Bez elektrikářů by nebylo elektřiny, bez elektřiny byste byli slepí.“

„Musí si dávat pozor, ať ho něco nekopne. Pak to pěkně bolí a pálí.“

„Elektrikáři jsou všude potřeba.“

„Světlo – tma – světlo – tma – světlo – tma – světlo. Elektrikář opravuje rozvaděč.“