OBORY STROJNÍ UČEBNÍ

Obráběč kovů

Kdo to je a co dělá?

Obráběč kovů provádí práce při obrábění kovů – soustružení, broušení, vrtání, frézování a dalšími možnými úpravami. Seřizuje a obsluhuje obráběcí stroje.

Co je náplní jeho práce?

Čtení a používání technických výkresů a dalších podkladů - určování podmínek obrábění, tj. především volba otáček, nástrojů a materiálů - upínání obrobků a nástrojů - seřizování obráběcích strojů - obrábění součástí nejrůznějších tvarů i povrchů na předepsané rozměry, přesnost i jakost povrchu. - strojní tvarování.

V jakém pracuje prostředí?

Povolání je vykonáváno v dílnách a provozech strojírenských firem, případně v menších výrobních či servisních firmách. Dílny bývají často klimatizované a udržované v čistotě, protože se pracuje s vysokou přesností obrobků.

S čím pracuje?

Obráběč kovů pracuje na klasických i číslicově řízených obráběcích strojích, popřípadě na robotizovaných obráběcích centrech. Pro seřízení a údržbu obráběcího stroje používá ruční nářadí a pomůcky a šikovné ruce. Výhodou při práci na číslicově řízených obráběcích strojích je znalost programování a používání výpočetní techniky.

Pro obrábění používá nástroje (soustružnické nože, frézy, brusné kotouče) z různých druhů materiálů, například nástroje z uhlíkové nebo legované nástrojové oceli nebo nástroje z méně tradičních materiálů jako je diamant, řezná keramika a podobně.

Jaký by měl být a co by měl znát?

Předpokladem pro úspěšný výkon povolání je vyučení, technické myšlení, přesnost, soustředěnost, prostorová představivost, rychlost reakce. Nevhodné pro občany s vadami pohybového ústrojí, se sluchovou a zrakovou vadou.

(zdroj: www.occupationsguide.cz). 

Zajímavosti oboru:

První obráběcí stroje byly vyrobeny ve středověku ve 14. století, když byl objeven střelný prach. Tehdejší řemeslníci dostali nesnadný úkol, vynalézt takové válečné zařízení, kterým by se dalo jeho utajené energie co nejlépe využít. Takovým zařízením je dělo.

Prvními výrobci dělových hlavní byli slévači zvonů. Aby děla dobře fungovala bylo třeba jejich vnitřky správně obrobit. Proto byly zkonstruovány nejprve vrtačky a následně soustruhy. První frézky se objevily až v 18. Století.

V dnešní době už přitom toto řemeslo neznamená jen „stát u mašiny“, je potřeba zároveň pracovat s počítačem a umět stroje naprogramovat. Práce se většinou vykonává v prostředí velmi čistém, někdy i klimatizovaném, neboť se jedná o velmi přesné operace.

Bertrand Arthur William Russel
„Jsem přesvědčen, že vědecké poznání je jedním z vrcholů lidského úsilí. Netvrdím, že poznání nemůže nikdy způsobit zlo. Tvrdím však, a to velmi důrazně, že poznání neporovnatelně častěji přináší užitek než škodu, a strach z poznání je mnohem škodlivější.“

Jak to vnímají žáci:

„Práce na CNC strojích, výroba podle výkresů.“

„Obráběč kovů je špinavá práce, hodně pracuje s kovy – obrušuje je, zarovnává.“

„Obráběč kovů pracuje s kovy. Učí se je svářet. Vyrábět různé součásti. Může se uplatnit ve firmách pracujících s kovovými součástmi.“

„Ten, kdo obrábí kovy, pracuje s kovy a přetváří je.“

„Obráběč kovů je muž či žena, kteří obrábí kovy, uplatní se v chemičkách apod.“

„Už z názvu obráběč kovů, tak asi obrábí kovy na soustruhu. Uplatní se ve firmách, které mají zakázky na velmi velkou přesnost. Uplatní se v praxi v Sokolovských strojírnách.“

„Obráběč kovů se uplatní v dolech jako zámečník.“

„Pracuje s kovem a svařuje ho.“

„Umí obrábět kovy na strojích (soustruzích, frézách atd.) Uplatní se ve všech firmách, kde pracují s kovy a opracování kovů.“