OBORY STAVEBNÍ UČEBNÍ

Tesař

Kdo to je a co dělá?

Tesař vykonává řemeslo zvané tesařství. Jedná se o stavební profesi s dlouhou historií rozšířenou prakticky po celém světě. Zahrnuje širokou škálu prací se dřevem, především výrobu stavebních konstrukcí. Úkolem tesaře je zhotovování, údržba a opravy dřevěných konstrukcí a jejich prvků.

Co je náplní jeho práce?

Pracovními činnostmi jsou - měření, rozvrhování, orýsování, řezání a opracovávání jednotlivých dřevěných prvků pro tesařské konstrukce - montáž různých druhů tesařských výrobků, např. krovů střech, stolů, lavic, dveří, bednění tvarově členitých apod. - montáž dřevěných konstrukcí pro zabezpečení budov proti zřícení - zakládání dřevěných staveb - provádění údržby a oprav tesařských konstrukcí a konzervace dřeva.

V jakém pracuje prostředí?

Povolání je vykonáváno v dílnách i přímo na stavbách. Je třeba počítat s prací ve výškách, s těžko přístupnými objekty práce, s prašností i hlučností.

S čím pracuje?

Nejpoužívanějšími pracovními prostředky jsou kotoučové, rámové a pásové pily, dřevoobráběcí frézky a brusky, vrtačky, sekery, kladiva, hoblíky a ostatní tesařské nářadí, šikovné ruce i nohy.

Jaký by měl být a co by měl znát?

Předpokladem pro úspěšný výkon povolání je vyučení, zručnost, tělesná obratnost, fyzická zdatnost, prostorová představivost, schopnost pracovat v týmu, dobrý zrak a sluch. Nevhodné pro občany s vadami pohybového ústrojí a pohybové koordinace, chronickým a závažným onemocněním srdce, plic, jater, nebo ledvin, závažnými poruchami imunity, vadami zraku a sluchu, závrativostí.

(zdroj: www.occupationsguide.cz). 

Zajímavosti oboru:

V dávných dobách byl prakticky každý majitel domu svým vlastním tesařem, protože si svůj dům musel zpravidla postavit sám. S pozdější specializací povolání vznikla i profese tesaře.

V důsledku zakládání cechů a utajování zvláště důležitých a zajímavých pracovních postupů se tesaři ve středověku stali nepostradatelnými, především ve městech. Zejména stavba prestižních budov se složitě tvarovanými střechami, jako byly radnice a cechovní domy, se již neobešla bez odbornosti, kterou tesaři zaručovali.

Zkušený tesař své umění pečlivě střežil a předával je pouze vyvolenému kolegovi, zpravidla svému synu. Zvláště vůči svým tovaryšům býval opatrný. Důležité práce jako například rýsování střechy prováděl zásadně sám.

Rozkvět tesařství ve střední Evropě nastal ve středověku, kdy se ve městech stavěly smělé velké hrázděné domy, které známe i z Karlovarského kraje. Tesařské umění však vzkvétalo i na venkově, jak je dodnes vidět i v českých skanzenech (nejvýznamnější z nich jsou Soubor lidových staveb Vysočina, a Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm).

I mistr tesař se někdy utne :-)

Jak to vnímají žáci:

„Tesař dělá se dřevem a dělá na střechách.“

„Tesař vyrábí různé výrobky z různého druhu dřeva. Uplatní se například v továrně na nábytek nebo na hudební nástroje. Protože, kdybych byl tesař a byl bych šetrný, tak mám velkou pravděpodobnost, že najdu práci.“

„Tesař asi vyrábí různé předměty.“

„Opracovává dřevo, může vyrábět různý nábytek nebo prkna.“

„Tesař je ten, kdo dělá krovy. Konstrukce z trámů.“

„Tesař dělá většinou ze dřeva (les). Já bych tesařem nechtěl být, více mě baví zámečník.“

„Tesař tesá.“

Výhody dřevěných staveb:

Pro dřevostavby mluví nejen rychlost, s jakou stavba probíhá, ale také fakt, že se jedná o stavbu suchou. Oproti tzv. mokré stavbě, je dřevostavba hotová během čtyř měsíců. Také cena dřevostavby je daleko nižší, než je tomu u jiného druhu stavby.