V rámci školní akce jsme se hromadně vydali autobusem do Západočeského divadla v Chebu na představení jménem Odysseus. V ranních hodinách jsme se sešli v neúplném, ale hojném počtu na bývalém autobusovém nádraží před sportovní halou. S některými z nás jsme se setkali až v Chebu. Bylo chladno a sychravo, proto se všichni těšili do autobusu.
Když autobus konečně přijel, tak jsme se vrhli dovnitř a uvelebili se do sedaček v prostředí s přijatelnější teplotou. Následovala drncavá cesta, která se nijak zvlášť nelišila od běžné cesty autobusem. V momentě, kdy autobus dorazil do cílového místa, jsme vystoupili a věnovali se čekání. Radost nastala, jen co nás pustili do divadla.
Odložili jsme si kabáty a bundy v šatně a ve frontách jsme postupovali do divadelního sálu. Každý z nás se usadil na sametové sedátko a vyčkávali jsme na zahájení představení. Z některých řad bylo slyšet mumlání, jiní se jen rozhlíželi nebo potichu čekali. Najednou se okolí setmělo a v sále zavládlo ticho.
Světla zamířila doprostřed pódia a na scénu se začali plížit první účinkující. Uvedli nás do divadelní hry a zase se odplížili. Potom přiběhli herci, kteří pokračovali v představení. Po celý průběh hry hráli všichni procítěně, rádi a s chutí. Za ocenění také stály různé efekty, které příběh o Odysseovi oživily. Objevovaly se v průběhu celého vystoupení v podobě bazénku s vodou, ohniště anebo světel, která občas zamířila i do obecenstva. Za toto ozvláštnění můžeme obdivovat kulisáře, kteří tímto podpořili veškeré pocity vyzařující ze situací odehrávajících se na pódiu. Všechno působilo tak, jak mělo, hra jako celek sklidila veliký úspěch a většinu hned oslovila. Jediné, co zkazilo atmosféru a narušilo dramatický děj, bylo nevhodné diskutování některých děvčat. Nelze mluvit o šepotu, ale o hlučném a nevhodném kritizování, které ničilo požitek diváků se zájmem.
O čem vlastně hra Odysseus byla? Popisuje cestu Odyssea domů po vyhrané trójské válce. Odysseus je ještě několik let po válce pronásledován nepřízní bohů a vrací se domů jako žebrák. Na cestách ztratil všechny své druhy. Prošel mezi Scyllou a Charybdou, bojoval s Kyklopem, byl v zajetí nymfy Kalipsó, čelil nástrahám zpívajících Sirén atd. Na přimluvení bohyně Athény, Odysseovy ochránkyně, rozhodnou bohové, že se může konečně vrátit domů. Odysseus se vrací na voru po moři do své rodné vlasti, ale Poseidón rozpoutá bouři a vor rozbije. Odyssea donesou vlny až na pohostinný ostrov Fajáků, kde se ho ujmou a ve spánku jej dopraví na rodnou Ithaku. Když se vrátí domů, chce se nejprve přesvědčit o věrnosti své ženy Penelopé. Proto přichází přestrojen za žebráka. Uspěje v soutěži střelců a pobije všechny její nápadníky. Nechá se poznat a až pak se s ní řádně přivítá…
Odysseus byl poměrně egoistický muž, který chtěl všechny přesvědčit, že on je ten nejlepší. Spáchal spoustu hříchu, za které však poté zaplatil. Byl tvrdohlavý a vždy si šel za tím, co jemu přišlo správné a nikdy neposlouchal posádku. Bohové mu vyčítali, že nikdy neuměl ocenit jejich pomoc a také, že oslepil Kyklopa. Celou cestu jej sledovali a viděli, že Odysseus dělá hrozné věci. Když svůj příběh vyprávěl královské rodině Fajáků, vynechal tragické činy, které spáchal. Ale “král” s “královnou” pravdu znali, a tak byl za lži, které vyprávěl lehce potrestán. Na konci se Odysseus dozvěděl, že celá jeho posádka je mrtvá a žije v podzemí jako duchové, i když si Odysseus stál za tím, že celá jeho posádka přežila.
S koncem krásných hereckých výkonů a po aplausu, kdy diváci dvakrát vyvolali herce zpoza jeviště, následovala beseda s herci. Během této besedy padlo pár zvědavých otázek a byla u konce. Znovu jsme se v řadách cestou přes šatnu opět vypravili ven a za krátkou chvilku jsme se znovu shledali s naším autobusem. Po příjezdu domů jsme se rozprchli, někteří osloveni příběhem o Odysseovi, někteří natěšení domů.
A tím skončilo naše divadelní dobrodružství.
Agáta, Julie, Michaela a Štěpán, 4.PM